Hostina v restauraci Maják, Soběšovice

Milé slečny, dámy, budoucí manželky,

jelikož jsem svatbu měla poprvé (a doufám, že i naposledy :) a na jiné svatbě jsem dlooooouho nebyla, spoustu věcí jsem nevěděla a teď bych je udělala jinak. Především záležitosti týkající se hostiny v restauračním zařízení.

My zvolili PENZION MAJÁK & YACHT CLUB RESTAURANT v Soběšovicích (č. p. 277, aby nedošlo k záměně), který se nám líbil především lokací u Žermanické přehrady. Pláž poblíž je sice veřejná, takže je možné, že se setkáte s opalujícími se lidmi, nicméně myslím, že to vůbec nevadilo, nevnímali jsme je - možná i kvůli tomu, že jsme zvolili horní prostory s balkónkem, místo restaurace samotné.

P. provozní zařízení byla ze začátku velmi milá, jakmile jsme přijeli čirou náhodou na obhlídku, ihned nám začala povídat detaily, drobnosti, na které nezapomenout a provedla nás všemi prostory a svatebním dnem, jako takovým, abychom věděli, jaký bude zhruba průběh. Nakonec jsme se pro místo rozhodli a zaplatili 10 tis. zálohu. Od té doby (alespoň mně to tak připadalo) se přístup paní provozní trochu změnil, hodně věcí bylo najednou problém, na maily odpovídala později než předtím, hovory také ochladly. Bylo pro nás trochu obtížné korigovat osobní schůzky, jelikož nebydlíme poblíž, proto jsme na ostatní komunikaci (tedy maily a tel.) více spoléhali.

Každopádně jsme to nějak vše domluvili, pak nastal den D a vše probíhalo celkem v pohodě. Když přeskočím, jak celý den probíhal a shrnu jen to nejdůležitější, co nás trošku zarazilo/překvapilo/nelíbilo a čím bychom chtěli poradit ostatním, tak by to bylo tohle:

1.) obsluha měla skoro po celou dobu znuděný, chvílemi lehce soudící pohled a nebylo moc příjemné se na tyto dvě slečny koukat ve chvílích, které jsou jedny z nejšťastnějších ve vašem životě

2.) jedna ze slečen nám i ujídala z rautu, což mi přijde jako vrchol odvahy, jelikož tak nečinila v kuchyni, kde "se to ještě nějak ztratí", ale přímo "po cestě kolem" z kuchyně na bar

3.) samotný raut byl výborný, to se musí nechat - variací pro vegetariány i normálně stravující se hosty bylo požehnaně. Škoda však byla, že raut přichystali o půl hodiny dříve a sklizený byl už v době, kdy svatba stále probíhala (domluva byla max. do 3 do rána, konec jsme měli něco okolo 2 hodiny). Navíc nám vše automaticky sbaili do jednorázových plastových nádob, za které si účtovali nějakých 18,00 Kč/ks, aniž by se nás kdokoliv zeptal, zda nemáme nějaké vlastní boxy na jídlo, ve kterých bychom si vše mohli odvézt.

4.) dále nám nakrájený dort naskládali slečny na konec "účka" a po nějaké době zmizel. Na tom by nebylo nic moc divné, vzhledem k vyšším teplotám, které přes den byly. Nicméně nás zarazilo, že dort jsme nabalený mezi ostatním jídlem nenašli a nakonec jsme si pro něj museli na druhý den znovu na místo hostiny dojet a pomalu jej v kuchyni hledat, protože p. provozní k dispozici nebyla, p. uklízečka, která byla jediná ráno poblíž sálu také neměla tucha a majitel restaurace taky nevěděl.

5.) k čemuž se dostávám k další věci, a to že když jsme ráno vstali, v penzionu nebyla ani noha, všechny vchody do sálu, restaurace, kamkoliv byly pozamykané a nikdo nikde nebyl. Až po delším zvonění mi otevřela p. uklízečka, která však namítala, že mě nikam vpustit nemůže. 

6.) snídaně, kterou jsme měli domluvenou k ubytování byla také zajímavá - původně dle pravidel penzionu byla na 9. hodinu, po domluvě s p. provozní jsme ji posunuli na 10, nicméně když jsme se do restaurace dostavili, obsluha nám řekla, ať chvíli vydržíme, že ještě není hotová a čekali jsme zhruba 10-15 minut na grand finále ve formě ohřátých párků, volských ok, šunky, sýra a pečiva.

7.) přišlo mi, že na druhý den, až bylo po všem, tak nikdo nic nevěděl a všechno bylo takové zvláštní, jakoby se řídili myšlenkou "tak a máme to za sebou a ostatní věci už nám jsou jedno" - snažili jsme si samozřejmě co nejrychleji a nejefektivněji odvézt věci, které byly naše (candy bar, výzdoba, jídlo, alkohol, ...), akorát nám z personálu skoro nikdo nepomáhal a tak jsme chodili po sálu, kuchyni, prostorů před kuchyní, kolem baru, do různých jiných salonků a hledali a konrolovali, co je teda ještě naše a co nám chybí. Samozřejmě jsme věci nenašly všechny a tak jsme se na Maják museli vracet.

8.) dále nás zarazilo při placení, že jsme nedostali přesný rozpis, kolik se vypilo nealka, ale v rozpočtu byla pouze celková částka - ano, samozřejmě jsme se na to mohli zeptat, ale nevím, jaké bylo vaše ráno po svatbě, my byli jak pytlem praštění :)

9.) obdobně jsme také nikde neviděli naskládané vypité lahve alkoholu - může to znít hloupě, ale měli jsme docela dost druhů a ne všechny byly ve vícero kusech, takže když celý večer nikde nevidíte určitou láhev otevřenou a nakonec ji nenajdete ani vrácenou plnou, jako nevypitou, je to trochu divné. A to nemluvím o tom, že obsluha ani nevěděla, které věci jsou všechny naše, takže když se jeden z hostů ptal na šampaňské, bylo mu řečeno, že není, přičemž jsme dovezli plnou bednu po 6 kusech - ta však stála v chodbě u ledničky a personál nevěděl, že je naše. Samozřejmě jsme ji tam při balení také zapomněli a byla jedna z věcí, pro které jsme se vraceli

10.) další vtipnou věcí bylo, že jim v průběhu hostiny došly ledy. V srpnu. Ve 30 stupňovém počasí. A došly stylem "ledy nejsou, restaurace je zavřená a stejně máme porouchaný ledovač". Tečka. Žádné "omlouváme se, ale ledy došly, zkusíme vymyslet/zařídit něco jiného, nezlobte se" nebo něco jiného, protože v letních dnech prostě chceš chlazený nápoj.

11.) trochu nás také zarazilo, že zhruba kolem 1 hodiny po půlnoci obsluha sbalila ze stolů všechny ubrusy a my seděli u holých dřevěných stolů. Nevím, zda nám tím chtěli něco naznačit, nicméně to bylo když už, tak hodně zvláštní.

12.) jednou z věcí, které teď už také víme, je ptát se na všechno - je opravdu důležité myslet i na drobnosti, které si myslíte, že nejsou až tak podstatné a vše dopředu říct/domluvit/zeptat se. Budete mít k dispozici kohoutkovou vodu s citrónem? Ano? Kolik bude její přesná cena? A podobně. Byli jsme totiž nemile překvapeni, že za kohoutkovou s citróny jsme platili zhruba 600 korun, přičemž p. provozní na jedné ze schůzek řekla, že si naúčtují "pouze nějaké drobné za citróny". Je možné, že těch citrónů bylo hodně, neviděla jsem je, nicméně podle mě "něo málo za" není 6 stovek.

13.) a asi poslední věc, kterou si tak vybavím je, že v sále měli pro mne nepochopitelně řešené osvětlení, kdy měli ve všech lampách oranžové žárovky, takže když se stmívalo a bylo už třeba rozsvítit, oči si strašně špatně přivykaly na zmíněné osvětlení a mně osobně to bylo velice nepříjemné. Stejně tak nemají vyřešené, že pokud po 22. hodině je třeba dodržovat noční klid, není přece možné hosty zavřít do sálu, aby se roztopili a větrat nárazově pouze při vypnutí hudby. Kdyby v sále byla klimatizace, bylo by to pro všechy příjemnější.

Když se na věc podívám zpětně, dá se nad spoustou věcí mávnout rukou a myslet jen na to, že jsme si vše ve finále užili a byl to nezapomenutelný večer a zážitek. Nicméně dle mého názoru je dobré poslat tuto zkušenost dál a pomoci tak třeba jiným nevěstám :)

Přeji všem, ať se jim jejich den vydaří a jsou šťastní a spokojení.