Otec na svatbě

Holky, dneska jsme se s přítelem shodli na tom, že jsme udělali osudovou chybu, když jsme mého otce pozvali na naši svatbu:-( Mí rodiče jsou už dobrých 14 let rozvedení, nestýkají se spolu, nijak spolu nemluví. A zatímco máma má mého otce vy víte kde, tak otec jejich rozvod pořád nerozdýchal (a to už se stihl znovu oženit a rozvést:-P). Takže jsem ho pozvala jenom na obřad s tím, že to oslavíme, až se s přítelem vrátíme ze svatební cesty. Tak nějak jsem nevěřila, že na svatbu příjde, dělal totiž hrozné krky, když měl přijít na moje promoce, a to jenom proto, že by tam viděl mamku. Proto jsem se domluvila s mamčiným přítelem, se kterým si moc rozumím, aby mě k oltáři vedl on. Jenže dnes jsem se dozvěděla, že otec se na svatbu chystá, že za střízliva z toho má panickou hrůzu (právě kvůli setkání s matkou), když si dá 5-6 piv, tak je hrozný geroj a vykládá, jak půjde na svatební hostinu (kam není zvaný, říkala jsem mu právě proto, že to oslavíme až potom), jak si tam bude se všema vykládat a jak se bude bavit se svou bejvalkou (myšleno moje mamča). Když se ho jeho přítelkyně (od které tohle všechno vím), ptala, jestli mě povede k oltáři, tak řekl, že neví, že se o tom musí pobavit se mnou. Hm...bude to dost zajímavý rozhovor, až zjistí, že mě povede někdo jiný.

Trošku se bojím, aby otec nezačal na svatbě dělat scény, že mě povede on a tak, i přesto, že se s ním chystám 14 dnů před svatbou promluvit. Že by se nasýčkoval na hostinu, to se nebojím, má z mojí mamky takovou hrůzu, že to dopadne jako na promocích, kdy mi vrazí kytku a zdrhne, ale nevím, jak to bude s tou cestou k oltáři. Měnit to už nechci, zaprvé bych ranila mamčiného přítele, zadruhé s otcem si tak nerozumím.

Udělala jsem chybu, neměla jsem ho tam zvát:-(

Co myslíte?

No, snad z toho nebude nějaká ostuda. Nemáme s otcem tak dobré vztahy, takže si myslím, že ta svatba povede jenom k tomu, že se rozhádáme...ale je to moje svatba, snad si můžu sama rozhodnout, kdo mě povede k oltáři, ne?