Unaveni z příprav jsme si šli lehnout v půl druhé v noci, abychom v osm ráno vstali a zahájili tak náš svatební den. Spala jsem u rodičů a v šest hodin ráno mě vzbudil děšť. V osm už bylo téměř sucho, ale maminka se šíleně nervovala, protože měla pr…

Unaveni z příprav jsme si šli lehnout v půl druhé v noci, abychom v osm ráno vstali a zahájili tak náš svatební den. Spala jsem u rodičů a v šest hodin ráno mě vzbudil děšť. V osm už bylo téměř sucho, ale maminka se šíleně nervovala, protože měla pro hosty připravené posezení venku. Nespadla ale ani kapička a obřad venku, jsme si tak daleko více vychutnali. Nervózní jsem narozdíl od rodičů nebyla vůbec. U vizážistky jsem se zdržela více než jsem předpokládala, alespoň jsem se rychle doma převlékla a mohli jsme vyrazit. Kolona se pěkně seřadila a vyrazila. Nevěsta vyjela, až když všichni odjeli, aby ji nikdo neviděl a bylo to více napínavé při obřadu. V další obci měl můj táta telefon, jestli máme kytici.. No neměli jsme :-) Zdržení asi dvacet minut nám naštěstí nemuselo vadit. Obřad jsme měli v ten den jako poslední. Pod rozhlednou se všechno seřadilo kolem koberce, paní matrikářka za Svatebního pochodu odvedla k "oltáři" ženicha, a potom přišla pro nevěstu shovanou za rohem - povedlo se to krásně. Oddával nás náš kamarád, který si připravil originální proslov jen na nás. Drželi jsme se s ženichem za ruce a pozorně poslouchali. Oběma se nám začali mlžit oči při zmínce, že ne každý den se mu stane, oddávat tak do sebe zapálené hasiče :,-) Slib jsme opakovali také dojatě, při gratulacích si nevěsta krásně pobrečela. Přišel na řadu rozbitý talíř a děravá lžíce. Nevěsta sice polévkou nahodila všechny v blízkosti, když se snažila ucpat díru ve lžíci knedlíčkem, ale ženich byl přeci jenom šikovnější, takže jsme polévku zvládli. Později se konal i únos nevěsty, ve dvou jsme ale moc velkou útratu neudělali. Po návratu přišel na řadu výborný dort a kolem sedmé hodiny prasátko. Nebyl by to vydařený den, kdybychom si neudělali výstup na rozhlednu. Byla to fuška, ale šaty přežily :-) Nevěsta v šatech vydržela opravdu až do půlnoci, i když zklámání jistě bylo, že si kromě kytky zapomněla doma i popůlnoční šaty a později zjistila, že i spodní prádlo nakoupené právě na svatební noc. Když to shrnu: Bude-li náš společný život stejný jako ten svatební, bude nám nejspíš svítit sluníčko, sem tam bude nějaký mráček, jinak samá pohoda, občas narušená manželčinou sklerózou :-D