Září je oblíbený svatební měsíc a i tentokrát přinesl nádherné svatby! Dovolte mi je představit :)
„Svatbu jsme si strašně užili a myslím, že hosté taky. Děkuji krásnému počasí, opravdu udělalo super atmosféru - u celovenkovní svatby je to polovina úspěchu. I proto jsem chtěla svatbu v létě - i když se dnes velké popularitě těší květen/červen a září/říjen, na venkovní sezení do noci to většinou prostě není, v létě je šance na teplé počasí větší.
Prostředí Habermannovy vily - zahrady bylo úžasné, provozní je velmi vstřícný, domluva perfektní, jídlo skvělé, vše bez problémů, ceny hodně fér.
Svatbu jsem chystala v zásadě sama s pomocí družiček a ženicha. Zcela zbytečně jsem se stresovala kvůli dekoracím; dnes má nevěsta pocit, že pokud svatba není jak z Pinterestu, tak se ani nepočítá. Ale pokud je prostředí samo o sobě hezké, stačí pár věcí a efekt je podle mě fajn - ono co si budeme povídat, pěkná výzdoba taky něco stojí a nebylo to zrovna něco, do čeho bych chtěla vrážet spoustu peněz.
Samozřejmě, jako skoro každá nevěsta bych našla spoustu blbin, které měly být jinak (květiny se minuly s dortem a ten se zdobil těsně před krájením, měl být jiný stolek u obřadu, špatně vytištěná titulní strana novin), ale pokud by se něco mělo nepovést, tak jsou to přesně tyhle drobnosti.
Úžasná byla na svatbě zábava pro děti - kamarádka dotáhla z domu dětí a mládeže odrážedla, autíčka, skákací balóny. Děti se vyblbly, rodiče byli spokojení a vydrželi až do noci.
Až v den svatby mi došlo, jaká je to se spoustou věcí vlastně loterie - kytky a dort jsem viděla až v den D a pokud by třeba věnec nedopadl podle představ, už se to nestihne napravit! Naštěstí kytky dopadly dobře. Dort mohl být efektnější, ale ten jsem až tak neřešila, hlavně že chutnal a celý se snědl i se dvěma přídavnými.
Obřad jsme měli ve 13:30, podle mě tak akorát. Nemám pocit, že mi to nějak super rychle uteklo, fakt jsem si to užila.“
Prolédnout celé svatební album zde.
„Svatba dopadla dobře, přežili jsme, stále jsme spolu a jsme manželé. Nic nebylo tak, jak jsem si představovala. Byl to nejchladnější den celého stále ještě léta. Já, vlastně nevěsta, jsem 2 dny před akcí přišla o hlas, snažila jsem se vykurýrovat, jak jen to šlo, jeden den bez hlasu, další chrapot ze záhrobí, pak kašel, pak rýma a červený nos. V den D jsem sice byla schopná pronést ano, ale během obřadu jsem byla zachumlaná v šále, bundě a div, že ne v dece.
Problémy začaly několik dní předem - dodavatel v restauraci vypověděl část domluveného menu, na které jsme se moc těšili. Nevadí, bylo nahrazeno. Den předem dovezl kurýr objednané květiny o půl hodiny dřív než bylo oznámeno, takže na mě musel čekat před domem, zatímco jsem se hnala do naší vesničky za traktorem rychlostí 15 km/hod. Bohužel stejně neměli všechno, co jsem do kytic chtěla dát, takže opět improvizace. Den předem jsme měli dovézt dekorace a cukroví do restaurace, naše skvělá cukrářka ale nestíhala. Nevadí, dovezeme v ten den. Celou dobu nás můj taťka prosil a nabádal, ať se hlavně nestresujeme a nedej bože ještě kvůli jednomu dni nehádáme. Dekorace, domácí koláčky jsme tedy dovezli den předem na místo, bylo krásné počasí, fakt dokonalé, jak jsme chtěli, 19 °C polojasno. Na druhý den ráno skoro mrzlo, foukalo a mělo i pršet.
Ráno jsme se probudili docela v pohodě, v klidu se nasnídali a začali nosit věci do auta, zatím vše ok. Přijeli jsme k mým rodičům, na chvíli předali dceru a jeli pro sweet bar a dort. Dort byl růžový :-( Tedy měl být bílý s krémovými stříkanými růžičkami, ale část byla růžová. Terka asi viděla můj protažený obličej dost jasně, takže jsme vzali dobroty do sweet baru a dohodli se, že dort se opraví a vyzvednou ho moji rodiče po obědě.
Naložili jsme tedy šaty (zapomněla jsem si svůj perličkový opasek), sweet bar, zbytek dekorace, kytky, naši holčičku a kamarádku kadeřnici do dvou aut a jelo se směr Kurdějov. Cesta byla v pohodě, malá si dokonce pěkně zdřímla. V restauraci jsme vyložili nejnutnější, domluvili se na dalších podrobnostech, já se trochu nechala dojmout vyzdobením, které bylo sice trochu jiné, než jsme chtěla nebo bych udělala sama, ale i tak krásné, a jeli jsme se chystat. V pokoji penzionu bylo tak málo místa pro celkem 5 holek, 1 malé dítě, 2 chlapy a 2 fotografy, že jsme se museli skoro vznášet, ale konečně začala trochu pohody, po které jsem tak toužila. Dokončila jsem kytice a korsáže, s holkama jsme si otevřely bohemku, jedly buchty a snažily se schovat ten můj zarudlý nos. Makeup se kamarádce povedl nádherně, trochu jsme zápasily s účesem, protože se pořád neblížil domluvenému stylu, ale to už zase začala nestíhačka, takže na opravy nebyl čas.
I přes svou nemoc jsem odhodila zdravý rozum, bundu a šálu a nechala se v šatech fotit, tak jak jsem chtěla, s holými rameny, ženich si běžel převázat kravatu, pak přiběhl zpět, řekl mi, že jsem jeho malá krásná nevěstinka a už bylo zase všechno dobré. Při focení jsem si roztrhla své přenádherné šaty. Před obřadem jsme si samozřejmě zapomněli občanky a prstýnky, ale krátká cesta zpět vše vyřešila. Vyjít na palouček k místu obřadu jsme zvládli na jedinou písničku, já zase už v bundě a šále. Obřad byl krásný a dojemný, snažila jsem se nekašlat a nesmrkat, děti něco příjemně brebentily.
Jako už konečně manželé jsme se chtěli se všemi tradičně vyfotit, já už ale prostě musela na záchod, takže na mě všichni museli čekat. Mezitím se všichni nachystali na společnou fotku. Chtěla jsem ještě spoustu skupinových fotek, ale bohužel někdo následně všechny už odvolal k jídlu, takže NEMÁME žádné společné fotky s rodiči, svědky, sourozenci, přáteli.
Pozdní oběd byl naprosto vynikající, měli jsme servírovanou dýňovou polévku, mojí mamce ji skoro všechnu snědla naše dcera, než vůbec dostala vlastní porci. I přesto bylo veškeré jídlo naprosto famózní. Bohužel právě kvůli tomu, že nás někdo hnal od skupinového focení zpět, do restaurace jsme přišli o půl hodiny dříve, než bylo v plánu, takže na jídlo všichni museli docela nepříjemně čekat.
Po jídle byl další prostor pro focení, doufala jsem, že ještě uděláme ty skupinovky, ale bohužel většina lidí se tak rozseděla v teple restaurace, že se nikomu do chladna zase moc nechtělo. Kdyby bylo tepleji, měla být většina oslavy na zahrádce, kde jsme mohli pořídit další fotky, ale takto zase nic. Toto je opravdu věc, která mě bude mrzet víc, než nedokonalý účes.
Krásně nám nazdobili opravený dort (bohužel z kytičky pro dceru), takže jsme mohli zakrojit, to byla jedna z tradic, které jsme nakonec dodrželi. Nechala jsem se přemluvit i k házení kytice a tak, abych pomohla udolat snad budoucího švagra, darovala jsem svou kytici švagrové (chtěla jsem házet zmíněnou kyticí pro dceru) a to téměř ránou mezi oči. Ta měla sice nefalšovanou, ale příjemné přikořeněnou radost, bohužel snad budoucí švagr to nesl trochu těžce.
První tanec byl hezký, ale nějak divně utnutý (asi, že jsme neměli žádnou tradiční mega romantickou píseň) a pořád jsem si šlapala na vlečku...to už mi začalo být docela špatně, bolelo mě tělo, zhoršila se rýma a naše dcera začala chodit po restauraci jako maličká zombie, takže už byl čas ji uložit. Většinu času se o ni starala druhá švagrová a babičky, za což jsem jim byla moc vděčná, ale už ráno jsme si řekla, že když bude chtít spát a mně nebude dobře, prostě se popakujeme a půjdeme spát. Usnula v podstatě hned, v pokoji bylo dost chladno, tak jsem si ji vzala do naší postele a bylo to poprvé, co spala celou noc v kuse bez probuzení. Manžel nám dal pusu a šel dál bavit hosty. Obecně byly všechny děti na svatbě moc hodné a nebyl s nimi žádný problém, takže, pokud zvažujete děti na svatbě, nemusí to být žádný problém, ale je potřeba mít pro ně připravenou činnost nebo dětský koutek a člověka, který je bude mít na starosti.
Nemůžu říct, že to byl nejkrásnější den v životě, ale nakonec to bylo docela fajn a splnilo to svůj účel.“
Prolédnout celé svatební album zde.
3. Naše random svatba v červenci
„Vše jsem měla naplánované a nic nebylo tak jak jsem si to naplánovala. Ale bylo to super. Zpočátku jsem z toho měla negativní emoce, ale zpětně mi to přijde super, že pro mě bylo všechno vlastně překvapení. Hosté se bavili, užili si to a někteří dokonce chtějí mít stejnou neformální svatbu jako my.“
Prolédnout celé svatební album zde.
„Svatba byla téměř dokonalá! Ještě lepší, než jsme si představovali. Měli jsme ohromné štěstí na všechny dodavatele, se kterými jsme se spojili... taky nám vyšlo úžasné počasí. Byl to opravdu jeden z nejkrásnějších dnů našich životů... Svatba se konala v našich milovaných Orlických horách, proto byl hlavním motivem les...“
Prolédnout celé svatební album zde.
Dokonalý prostor Tančírny v Račím údolí a svatba s nádychem secese.
Prolédnout celé svatební album zde.
„Naše malá-velká svatba byla absolutně kouzelná.
Malá tím, že jsme všechno chystali sami, bez svatebních agentur a množství dodavatelů. V okolí, kde jsme se brali jsme nenašli žádnou stylovou stodolu ani nic podobného, byli jsme v takovém typicky vesnickém, ale příjemném prostředí. S přípravami pomáhali přátele, rodina, každý, kdo něco umí, nebo jenom chtěl být užitečný, se zapojil. Velká: množstvím svatebních hostů. Jsme oba z poměrně velkých rodin a každý jednotlivý její člen je pro nás ohromně blízký a důležitý a bez každého jednoho z nich, by náš velký den nebyl kompletní.“
Prolédnout celé svatební album zde.
Hasičská svatba se starými favority :)
Prolédnout celé svatební album zde.
Na tyto fotky jsme čekali dlouho, ale vyplatilo se! Nádherné šaty, nemyslíte?
Prolédnout celé svatební album zde.
„Svatba byla moc krásná, i když hrozně rychle utekla. Bylo hodně teplo, ale ani jsem to nestihla vnímat. Pořád se něco dělo - házení kytkou, krájení dortu, odpolední hry, první tanec, večerní hry... Jediné problémy jsme měli s kytkami, které vypadaly jinak, než jsem si představovala. S floristkou jsme se asi nepochopily, i když jsem ji dala i obrázky kytek, které by se mi líbily. Pak byl problém s úklidem pokojů v Kadlcově mlýně. Obřad byl ve 14h a ještě v 17h štyři páry neměly uklizený pokoj. Docela nepříjemné. Hosté se museli převlékat u někoho jiného nebo na chodbě.
Prolédnout celé svatební album zde.
A ještě jedna svatba z pera profesionálky - fotografky Kateřiny Jašek.
Prolédnout celé album zde.
Další krásná alba, nejen svatební, naleznete v sekci Vybrali jsme, kam řadíme nejzajímavější alba z příprav a svateb našich nevěst.
Krásný den!
Barbora, Bereme se