Jak se zklidnit před svatbou?

Holky, čím se mám nadopovat, abych neprobrečela celou svou svatbu? :-) Taková blbá otázka, já vím, ale mě dojímá i když si prohlížím svatební fotky :-) ne svoje :-D Nebo myslíte, že když jde pak do tuhýho, tak není čas na takovou přecitlivělost? Nevím, co to se mnou je, ale fakt su hrozná :-(
Odpovědět
Já jsem taky citlivka a na každé cizí svatbě brečím, tak jsem taky měla strach, abych pak nebyla na svatebních fotkách ubrečená, rozmazaná a s červeným nosem :-D . A můžu tě uklidnit, že vlastní svatbu prožíváš potom úplně jinak - koukáš na ženicha, jak k němu kráčíš, věci si užívaš, takže si myslím že jde přecitlivělost stranou, ale až ti pak fotograf pošle fotky ze svatby, nebo kameraman video, tak pak věř, že budeš brečet jako želva a teprve pak ti až všechno dojde - aspoň teda to byl můj případ :-D
Odpovědět
Profilova fotka
já brečím i u zpráv :-D Ale na vlastní svatbě jsem nebrečela, nějak nebyl čas :-) Rozbrečela jsem se až při uplně posledním tanci s manželem :-)
Odpovědět
Přesně tohle řeším taky :D Od té doby, co jsme začali plánovat svatbu mě dojímá snad úplně všechno! Od svatebních fotek úplně cizích lidí po tatínky s dětma. Nikdy jsem tak citlivá nebyla :( Musím na to upozornit kosmetičku, aby použila hodně kvalitní líčení, jinak budu jak obluda :-D I když mi to přijde takový hloupý...dojímat se sám nad sebou :D
Odpovědět
Profilova fotka
Mě se vrhly slzy do očí už když jsem četla tyto příspěvky. To bude chtít asi pořádného frťana ;-)
Odpovědět
My se s přítelem oba hodně bojíme, že budeme brečet. Třeba při říkání slibů, blahopřání od našich, předávání jim děkovných dopisů,prvním tanci... :-D . Já nechci kvůli make-upu a fotkám. Ráno se nasnídám ať jsem najezená (jinak je mi někdy na omdlení nebo jsem taková roztřepaná), dám si 2 panáky a možná použiji Bachův krizový sprej - ale nevím jestli to pomáhá :-) . Víc mě nenapadá.
Odpovědět
Profilova fotka
Nech si udělat kvalitní nesmejvatejnej mejkap a ráno si dej panáka 8-) a pokud jsi abstinentka nebo gravidní, tak pomůže oblíbená sladkost či slanost ;-)
Odpovědět
Já mám úplně stejný problém. Brečím jak želva u obřadů jen třeba vzdálených známých, na které se jdu podívat, ale brečím i u svatebních video klipů lidí co jsem v životě neviděla a mám strach, že prořvu svoji svatbu... a co budu dělat abych se tomu ubránila? Nejspíš nic neb nevím cooooooooooooooooo?
Odpovědět
Profilova fotka
Tak mám to stejně.....řvu skoro u všeho........prostě blázen a na naší svatbě v pohodě.....to jsme se i zasmáli,když se nám oddávající zamotal do prslovu :-D a pak na to konto v tom zmatku málem nedošlo na prstýnky :-D to musel připomenout ženich Ale při gratulacích jsme měla na mále......ale rozdýchala jsme to Ale večer na hostině když mi syn-necelé 3 roky řekl.....už prosím nebuď nevěsta,bud zase moje maminka---tak to jsme brečela x-)
Odpovědět
Profilova fotka
Souhlasím s panákem. Ještěže nevěsty na vlastní svatbu neřídí :-D
Odpovědět
Profilova fotka
no holky toho se bojím nejvíc, budu uřvaná nevěsta. :-) Mamka má uslzený oči už teď 4 měsíce před svatbou, jenom se o tom bavíme. Myslím že slib v kostele nemám šanci říct, a nejvíc se bojim toho blahopřání po obřadu, protože babička mě rozbrečí i když mě přeje k narozeninám! Co se týče televize brečím snad uplně u všeho, přítel je ze mě hotovej, nejhorší je Pošta pro tebe :-))
Odpovědět
Profilova fotka
jak tady už někdo napsal, brečím i u zpráv, před svatbou jsem brečela i u videa svatby úplně cizích lidí, ale ten den to nějak nepřišlo, všude kolem vysmátá rodina a kamarádi a člověk si to užívá a na nějaké slzy není vůbec pomyšlení, z člověka to všechno spadne, to co se nestihlo už stejně nezměníte, takže nezbývá než si pořádně užít celý úžasný den, těch krásných šatů a samozřejmě manžela :-) a hlavně brát to všechno s humorem!!
Odpovědět
tak to blahopřání bude problém i u mě :-) tak ale nebudeme první a určitě ani poslední ubrečené nevěsty :-) já mám spíše problém, že jsem podrážděná :-( všichni mě vytáčejí :-(
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
No holky mě cizí svatby vůbec nedojímají, nebrečela jsem nikdy, takže tohohle jsem se fakt nebála. Nicméně jsme to měli naplánované tak, že mě manžel viděl až ve chvíli, kdy jsem vešla do obřadní síně a to byl hodně silný moment, který mě fakt dostal. Byla jsem taková dost naměkko a ve chvíli, kdy mi přišli přát ubrečení přibuzní, tak mi začaly téct slzy taky :-) Takže na videu krásně mrkám :-) Takže ono to nakonec bude stejně jinak, než si člověk myslía třeba zrovna brečet nebudete :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Já taky probrečela každou svatbu, seriály a dojemné chvíle, prostě magor... ale na svatbě nic, byla jsem celou dobu v klidu, až mě to překvapovalo a to jsem ani nestihla nějakého toho panáka, pro změnu byl na měkko muž, brečela totiž jeho máti a to hodně, jeho sestra a myslím, že byl nervózní i z toho, že mě viděl až na zámku a ne doma... mně vhrkly jen slzy do očí při příchodu do obřadní síně, jak se na mě nastávající a všichni dívali, ale to jsem rychle rozmrkala a pak už dobrý... pak už jsme se jen bavili :-)
Odpovědět
Neboj, ja myslim, ze budes tak nabyta endorfinama, ze snad ani na nejake slzicky nedojde. Ja taky rvu u spousta veci (dneska jsem obrecela fotky stenatek) a na svoji svatbe jsme se s manzou na sebe porad culili :-D Az z nas byli vsichni hotovy. Dokonce svoji mamce jsem rekla, nebul jsi na svatbe ne na pohrbu :-D (a to jsem ji rekla, kdyz jsem s tatou prochazela ulickou k oltari). No, ale jinak asi poradim maleho panaka, hlavne se nespit do nemoty
Odpovědět
Profilova fotka
Tak to já jsem vcelku v pohodě, rozbrečím se spíš v situacích "jako malá holka", takže ve vánici na ledovci jsem brečela, že tam zmrznu, místo abych jela dolů (no tak vidět jsem neviděla nic, no), ale taky mám v plánu, aby mě všichni viděli až když půjdu uličkou k ženichovi :-) hlavní je - podle mě - si uvědomit, že je to náš den a užívat si ho. Stejně jsem zvědavá, jaké to bude a už se moc těším. Základ je určitě POHODA :-) nejen ten den, ale celková :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Přidávám se k nevěstám, které brečí i u zpráv, a na bráchově svatbě jsem dostala skoro hysterický záchvat, ale můžu ubezpečit, že vlastní svatba je opravdu něco úplně jiného :-) Samozřejmě jsem se nechala namalovat voděodolnou řasenkou a měla jsem v kabelce kapesníčky. Těsně předtím, než jsme s taťkou vešli do sálu, pošeptal mi, že bude asi brečet, já jemu, že já asi taky, a když jsem kráčela uličkou a viděla všechny ty známé tváře, měla jsem opravdu na krajíčku, ale nakonec jsem to ustála, aniž bych se o to jakkoliv snažila :-) Asi opravdu zafungovaly endorfiny, kterými jsem byla nabitá jak nikdy v životě :-) A taky jsem se předtím už smířila s tím, že budu ubulená, a nestresovala jsem se tím, takže jsem měla o starost míň :-) Ale s panáky pozor na červenání, lepší mít na fotkách zarudlé oči od pláče než červený nos jako alkoholička ;-)
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?